Pohádka o zvířátkách a dřevu na zimu.

Termín: 29.10.2010 - 31.10.2010, Začátek: 17:40
Místo: ČERMNÁ VE SLEZSKU - TÁBOROVÁ ZÁKLADNA, Počet lidí: 1, Organizátor: Petr Luzar, Vložil: Petr Luzar

Pohádka o zvířátkách a dřevu na zimu.

Lenivé zvířátka
Byl jednou jeden domeček, v kterém žily zvířátka. Zvířátka žily společně v soudržnosti nic nemuseli a tak nebyli žádné problémy všeho bylo dostatek a sluníčko svítilo. Aby ale nebylo zvířátkům v zimě v domečku zima musili se vydat na podzim do lesa na dřevo, ale všechny zvířátka nebyly stejné, některé byli lenivé a vymlouvaly se. Mě zima nevadí já mám kožíšek a stejně nezaberu moc místa, takže se vlezu všude, přeci byste po mně nechtěli nosit dřevo? Kočička zase na to já nemůžu, mám spoustu dětí a vůbec nemám čas, manžel je pořád v práci nemá mi kdo ty děti pohlídat, snad byste po mě nechtěli, abych chudák kočička nosila dřevo? Na to se ozval vlk, nezlobte se já jako sílu mám, jsem rychlý a tak, ale mám teď hodně práce, úplně nabitý program až do jara, takže mi to teď nesedí, ale ozvu se, kdyby se něco změnilo a zmizel. Do toho se vložila Liška prosím Vás musíme to udělat vždyť nám bude zima co když umrzneme? Kecy v kleci na to medvěd. Kdo to kdy viděl umrznout, pořádně se oblečeme a vždycky se to nějak vyřeší a nějak to dopadne však až bude zima, tak na dřevo půjdeme. Tak, tak souhlasím, křičelo prasátko, co pořád máte zima, dřevo, nestrašte mě. Dřevo ještě máme a ono to vyjde, tak nestrašte a co když zima nepřijde? CHro, chro, co s tím dřevem blbečci jenom bude překážet. Starý Jezevec, ale nesouhlasil. Přátelé zvířátka neblbněte, nebuďte hloupé musíme se připravit, přijde zima bude nám zima, budeme nemocní a v domečku se bez zásob dřeva nedá zatopit a bydlet. Ale zvířátka dělali že Jezevce neslyší a za zády se mu smály. He trouba pořád prudí a jak smrdí. Co po nás chce, abychom pracovali pro druhé? A co když zrovna nebudu doma a někdo spálí dřevo, co jsem nasbíral já a jak já k tomu přijdu? Jezevec na to ne, ne, dobře víte, že to musíme udělat, pojďte na dřevo. Zvířátka se mu nakonec vysmála, a Jelikož Jezevec stále prudil, tak se zvířátka rozhodly, že jej  zabijí. A tak se i stalo, Jezevce zabily. Liška už neměla odvahu říkat něco o dřevu. A zvířátka už nikdo nenutil, nikdo nic nemluvil o dřevu a tak dělali jako že nic, však on to někdo vyřeší a nebo se něco stane. A tak se na zásoby dřeva zapomnělo. A přišla zima. Zima té zimy byla opravdu zimná přímo arktická. A všechny ty lenivé zvířátka se krčily kolem krbu a dívaly se na dohořívající kousíčky posledního dřeva. Okolo chaloupky už neleželo ani kousek dřívka vše bylo vysbírané a spálené. A v lese byly hromady sněhu a nešlo v něm vůbec chodit navíc byla hrozná zima. A tak jak uhasly poslední plamínky v krbu se zvířátka k sobě tiskly a zahřívaly se. Nakonec všechny zmrzly.