FALEŠNÝ SILVESTR

Termín: 28.12.2008 - 30.12.2008, Začátek: 10:00
Místo: Čermná ve Slezsku, Počet lidí: 20, Organizátor: Petr Luzar, Vložil: Lukáš Sadovský

FALEŠNÝ SILVESTR

Zápis Evky v původním znění:

NEDĚLE
Konečně všeci dorazili. Když se nám úspěšně podařilo narvat do auta všechny naplněné batohy včetně Doktorovi sedačky, nasedli jsme do aut a vyrazili. Cesta byla v jistých částech kluzká, zvlášť při výjezdu na chatu. Při pohledu na Doktorovo auto se i člověk bál, že to s těmi ojetými pneumatikami nevyjede. S úsměvem na tváři jsme vystoupili z auta, ale některým hned úsměv ztuhl. Kura to byla kosa. Hošani nanosili dřevíčka, abychom měli teplo, hmm ale, kdyby tak voda alespoň tekla. Ano, došlo k zamrznutí životadárné tekutiny, což znamenalo průser jak sviňa. Bez vody by Doktor nemohl uvařit zelňačku. Takže mezitím co přímotop rozmražoval vodu vyšel z Doktora nápad, že by někdo měl jít pro vodu………Jenže komu by se v takové kose chtělo?? A ještě k tomu žádat cizí lidi v horším případě….. no však si to domyslete .... Ale my jsme věřili, že voda rozmrzne.  Mezitím jsme si nanosili věci nahoru, uhnízdili se, nahodili na sebe další tunu oblečení (někteří z nás vytáhli i tak těžký kalibr jako funkční prádlo) a schopní účastníci sestavili sedačku. Když voda konečně rozmrzla (s pomocí přímotopu a naší pevné víry, jsme mohli konečně uvařit čaj. Oheň plápolal a sedačka byla v mžiku plná, ale ne nadlouho, protože my, jakožto schopní pomocníci kuchaře, jsme museli pomoci se zelňačkou. Při pohledu na cibuli jsme si ihned vzpomněli na Drakyjádu. Adam a já jsme si i znova zabuleli…Tož krásně jsme ji nakrájeli. V kuchyni Doktor míchal, Mischutka na něj dohlížela, Jana pilně krouhala brambory za permanentního oxidování Kuby. Večer ještě tak docela nebyl, ikdyž už se šeřilo. Kluci nezapomněli zkontrolovat ,,bazén‘‘. Samozřejmě byl zamrzlý tak tam Jahodník a Kuba hned šupli. Led nebyl zas tak tlustý, vznikly jakési praskliny, ale vůbec se divím, že je to udrželo. Už byla venku černočerná tma, když jsme zrovna rozjímali nad hořícím krbem. Najednou se Mischutka postavila s nápadem, že půjdeme na Hřbitov. Kuba, který je pro každou špatnost ji podpořil  a za souhlasu nás všech jsme vyrazili. Kosa byla stále (po chvíli nás všechny začalo hřát mládí a láska tak to bylo zase v klidu), všude byl sníh. Ještě jsme nebyli u schodů pro sebevrahy a spatřili jsme auto, ve kterém seděl zatím neznámý muž. Po chvíli napětí jsme zjistili, že je to Chlup s prcky. Po menším zdržení jsme ho(a Adama) nechali hlídat pevnost a vyrazili jsme …… Na hřbitově jsme hodili pár fotek, chvíli si povídali a šli zpátky na chatu do teplíčka. Ještě ten večer jsme vytáhli moderní techniku a zahájili promítání 9.roty a Hancocka. Po skončení se odebrala mladší část nahoru a se vzpomínkami na Aďu jsme začali s afterparty. Bylo to kolem jedné ráno, ovšem  Jahodníka neprobudilo ani naše podání písně I have a dream, které bylo srovnatelné s hulákáním sirén. Pasáž i believe in angels se stala tak oblíbenou, že po chvíli bylo slyšet zvuky znějící jako praskání skla... Když zpěváci podlehli únavě, začal Adam se svým zpěvem – chrápáním.

PONDĚLÍ
Ráno bylo mlhavé a velmi ale velmi ledové. Na záchodových prknech byla i jinovatka.   Po snídani jsme se začali připravovat na mini túru. Nabalili jsme jakési jídlo a vyrazili. Na cestě se každý klouzal, když jsme ale dorazili k čermenskému mlýnu, ještě nikdo netušil, co se stane!! Na rybníce byla viditelně tenká vrstva ledu… a to by nebyl Kuba kdyby to nevyzkoušel jak moc je tenký. Zkusil to na jednom místě a nic, tak se přesunul na další stanoviště. Tož tak dlouho tou svou nohou dupal na ten kraj(a že mu bylo na obličeji vidět, že chce, aby se to probořilo), až to pod ním prasklo a měl nohu ve vodičce. Celou cestu až do Svatoňovic šel s mokrou skoro zledovatělou nohou a tvrdil, že zima mu rozhodně není. Aby to ale Kubovi nebylo tak líto, Adam předvedl na ledě trojitého Řiťbergera. Škoda, že nikdo nebyl tak pohotový, aby to zvěčnil. Jana s Mischutkou se váleli na zemi smíchem a Lukša měl taky co dělat aby se udržel, jak moc se smál …. Cesta uběhla poměrně rychle -  opět jsme hodili pár drsňáckých fotek, mezi různými debatami si připomněli hrdiny dnešního dne tj. Adama s Kubou, a zachvíli jsme zvonili na zvonek a vcházeli na cizí pozemek, o kterém se Doktor domníval, že je ten správný. Naštěstí se trefil a byli jsme pozváni na čaj a na zahřátí. Zvlášť někteří to zahřátí moc potřebovali. Vevnitř nám Kuba konečně přiznal, že je mu zima a jeho ponožka společně s botou fičely na topení, aby aspoň trošku uschly. Když jsme ,,sežrali‘‘  vánoční cukroví a další jídlo a ještě vypili měsíční zásoby tak jsme usoudili, že je čas jít. Venku jsme byli nemile překvapeni. Byla kosa.. co jiného, s plnými bachory jsme šli přes mléčný vrch, kde proběhlo mnoho sněhových bitev. Ovšem nejlepší byly bitvy hromadné dva na jednoho. Pak se to přeměnilo každý za sebe a skončilo to sněhovou nadílkou za krkem. Další byla Aďuškova Mikulášská nadílka na obličeji, kdy jsem myslela, že Adam bulí, ale to jen roztával sníh na jeho ksichtě. Mnozí si nenechali ujít pomazlení se se sněhem, ať už to byly kotouly nebo ,,nechtěné‘‘ shození na zem. Zanedlouho vytahovala Míša moc dobré bonbonky: Hašlerky. To už mi začaly svítit očka, zrychlovat se mrkání a začala jsem běhat po poli…    Ještě než jsme dorazili do chaty jsem se utkala s ledem a místo aby se stalo něco tomu ledu, tak jsem kopla (nechtic) Jahodníka.  Jakmile jsme dorazili, už nás čekala Džandža. Tož tak jsme ji přivítali a dali si čaj… pověsili hadry na výkonný krb a rozjímali. Jahodník vymyslel, že bychom mohli jít bobovat..  na sáčcích..pytlech  aj.. Tož chvíli jsme seděli a pak se rozhodli, že teda pudem. Vyšli jsme na kopec a plnou parou vpřed jsme jeli. Jízda, poměrně dlouhá a plná nástrah, byla suprová.Vymrzlí jsme došli přes křaky do chaty. Dali si sušit věci a rozdělili se na dvě družstva, že zahrajem pantomimu. U některých se projevil i velký talent. Večer jsme opět naštelovali techniku, a když se to všechno načítalo tak Adam předvedl škrábající se kačenu.. ,,Drž hubu ‘‘ byl na večerním programu ..po skončení filmu jsme šli (teda ti mladší) spát… Opět jsme si zazpívali, pokecali a usnuli.

ÚTERÝ
Ráno, kdy dvě osoby (Jana a Kuba) začali kecat už hodně brzy, probudilo zbytek děcek. Tož tak jsme se přidali a uvědomili si, že je konec.. jede se domů… HRŮZA museli jsme tedy sbalit své krámy a jít na snídani a pak uklízet barák.. Na snídani byla co jiného než zelňačka. Dohady o tom, kdo nahoře uklidí, nebyly zas tak dlouhé. Vyšlo to na Adama, který se pak radši zdejchnul .. stejně mu to nevyšlo .. Hold Džandža má talent na sekýrování. Jahodník a Adam vysekali ledy v ,,bazénu‘‘ a dali tam palety, děvčata uklízela v kuchyni, myla nádobí a vytírala. Každý měl prostě svou práci, někdo se topil v prachu jiný v saponátové pěně. Po pilné práci jsme tedy naházeli zavazadla do aut a vyjeli. Se slzami na krajíčku jsme opouštěli krajinu, ale zároveň se těšili na další akci. Podle mě to byl víkend jak má být a musím se ještě omluvit Peťovi za ten kopanec na ledě a poděkovat i za všechny mladé organizátorům za celou akci .

 


 



Fotogalerie

Procházka na hřbitov

Procházka do Svatoňovic

Váškův dům u kterého byla hostina

Cesta zpět

Jahoda se zase válel

A zase se válel

A pořád nemá dost

Chlapi se spolčili proti Lukšovi

Lukša to ovšem ustál

Nikdo nás nestopoval

Adam taky dráždil "kobru bosou nohou"

A tak to dopadá

Krásný západ slunce. Mistrné foto

Smích?

Noční pytlování

Vašek a jeho banda

Pantomima, co to ten malý Chlup předvádí??

Brácha taky improvizuje

Bylo moc krásně, jako v Mrazíkovi